Jsem maminka 5 letých dvojčat. Jeden z nich má ADHD. Už když jsem byla těhotná pociťovala jsem rozdíly u obou dětí. Jeden byl vždy živějsí. Štouchal do mě, štípal mě i v bříšku. Když se narodili, tak byl vždy divočejší, živější. Jak povyrostl, byl baculatý a to dost, takže mu dělalo problém se jakkoliv posunovat, otáčet. Ale jakmile se postavil na nohy, už z něj byl zase ten náš divočák, kterého bylo všude plno.
Když začal chodit do školky, nastaly první problémy. Učitelka nevěděla, jak s ním pracovat a mluvit a náš syn tam chodit nechtěl a říkal, že ho paní učitelka bacá. Když jsme to řešili s paní ředitelkou a konzultovali v PPP a dostali papír s individuálním plánem, vše se zlepšilo. Dnes tam náš adeháďák chodí rád, má tam kamarády a něco se už i naučil.
Ale postupem věku se to o něco horší. Hlavně vztekání a chování vůbec. Je drzejší, rozpustilejší, prostě je ho všude plno. Ale na druhou stranu je dost komunikativní, rád se baví s lidmi a nebojí se na něco zeptat. Je pravda, že písemná část a kreslení mu moc nejde a asi ani nepůjde, ale učení mu jde a dost si zapamatuje.
Jen okolí by mělo být k takovýmto dětem a hlavně rodičům shovívavější. Dost lidí mi třeba nadává, ať si toho spratka srovnám, že je nevychovaný a měl by dostat na zadek a když mu řeknu, že má ADHD, tak odpoví, že se schováváme za diagnózu, že dříve byli taky živější děti a žádné ADHD nebylo. Ale zapomněli, že dříve se tomu říkalo LMD - Lehká mozková dysfunkce.
ADHD se vyznačuje třemi znaky - Hyperaktivita
- Impulzivita
- Nesoustředěnost
Náš syn má všechny tři znaky. Že má dítě ADHD se pozná podle toho, že i když ho potrestáte, dáte mu na zadek a to opakovaně, že se nepoučí, dělá to pořád. A když se poučí, tak jen na chvíli a za chvíli to udělá znova. Nemůže se pomoct, to je ta jeho impulzivita.
Proto by měla být veřejnost více informována o takovýchto poruchách. Aby nebyli pak zlí na rodiče takovýchto dětí.
Co myslíte vážení lidé, zkusíte být shovívavější a nebudete si hned dělat názor?